2. polovina 50. let
• dochází k uvolnění - odhalen kult osobnosti
• umírá Stalin a Gottwald - lidé se přestávají obávat
• nově se objevují romány s postavou kolísajícího intelektuála (váhá, zda má hájit zájmy buržoazie nebo se stát členem dělnického hnutí)
• vyprchává ideologický náboj
• hl. hrdina není dělník, ale je jím intelektuál
• tématem: myšlenkové dozrávání - směrem k levici, váhání k jaké variantě se přiklonit
Jan Otčenášek
• Občan Brych
º ve filmu hl. role Karel Hégr
º děj se odehrává během února 1948 (znárodnění továren, na venkově vznik jednotných zemědělských družstev). Brych váhá, zda emigrovat nebo zůstat doma i po změně politických podmínek. Pracuje v účtárně v továrně. Děj se odvíjí retrospektivně - vzpomíná, co vše v továrně prožil. Je to čestný člověk, v politických otázkách nezkušený - když ho nikdo nevede, neví, co si má myslet. V únorovém dění vidí pouze násilí spáchané na lidech, vidí, že do strany jsou přijímáni pouze kariéristé. V továrně vypukne aféra - jsou zde roznášeny letáky, které vyjadřují nespokojenost s novým vedením továrny. Brych se do této akce nechtěně připlete. Jeho strýc - pan Mizina (kariérista) - pracuje také v továrně a jeho účast na roznášení letáků nahlásí vedení. Brych dává od všeho ruce pryč a s přáteli odjíždí na Šumavu, kde čeká v chatě na převaděče. Zjišťuje, že nepatří k lidem, kteří chtějí bezpodmínečně odejít (ostatní přišli o majetek a nemají peníze). Nakonec se rozhodne zůstat. Spolu s ním zůstává i továrníkova manželka Irena. Brych se stává spořádaným občanem → částečná idealizace
Zdeněk Pluhař
• prominent komunistického režimu
• Opustíš-li mě
º román o 3 mladících (student medicíny, typograf), kteří chtějí v roce 1948 emigrovat
º líčeny drsné poměry v utečeneckých táborech
º zneužití veršů Viktora Dyka (část tetralogie: Okno - báseň Země mluví - opustíš-li mě, nezahynu; opustíš-li mne, zahyneš)
2. vlna válečné literatury
Jan Otčenášek
• Romeo, Julie a tma - novela, 1956
º po atentátu na Heydricha
º vzniká láska - Čech Pavel a Židovka Ester
º začíná v parku na lavičce, dívka má na klíně sbalený kufřík, nechce se jí však odejít - je zmatená. Objeví ji Pavel a odvede ji do komůrky za krejčovskou dílnou jeho otce. Tajně jí nosí jídlo a stará se o ní. Oba si uvědomují, že ukrývání Ester může mít pro Pavlovu rodinu špatné následky. Ester opouští úkryt a krátce na to je zastřelena
º podobnost se Shakespearem
Josef Škvorecký
• v Kanadě založil vydavatelství Sixty eight publisher - vydává autory, kteří za komunismu nejsou vydáváni
• Zbabělci - 1959
º Danny Smiřický. Jeho rodiče patří k městské smetánce
º zbabělci = rodiče mladíků, kteří se za války Němcům nepostavili
º mladí chtějí revoltovat proti Němcům, vyznávají jazz - ten Němci zakazují. Mladí jsou však bez morální opory
Arnošt Lustig
• několikrát unikl smrti, podařilo se mu utéct z koncentračního tábora
• Noc naděje - povídková kniha
º terezínské ghetto
º o tom, jak jsou židé na okraji společnosti
• Démanty noci - povídková kniha
º povídka Sousto
º židovské ghetto. Za okupace nejsou hygienické prostředky, potraviny. V bídě žijí i děti. Malý chlapec - Erwin provádí rošťárny - handluje s oblečením, … Zemře mu otec, ale není pochován. Onemocní i jeho sestra. Matka si myslí, že by ji měli zachránit. Chlapec se domnívá, že ji uzdraví citronem. Rozhodne se sundat mrtvému otci kalhoty a mezi chlapci je vymění za citron. To je symbolem vyšší lidskosti. Citron však sestru nezachrání.
Edvard Valenta
• Jdi za zeleným světlem
º psychologický, autobiografický román
º příběh intelektuálního spisovatele Karla Šimona, který v době okupace odchází znechucen z Prahy na venkov ke svému příteli (hlavním důvodem osobní krize - rozchod ze ženou, sebevražda dcery). Zde začíná hospodařit a seznamuje se s lidmi, sžívá se s prostředím. Zažívá pocit sounáležitosti (pocit zapadnutí do kolektivu). Vesnicí jednoho dne prochází skupina sovětských vojáků, kteří zabloudili. Jeden z nich je raněný, a proto nemůže pokračovat s ostatními. Spisovatel ho u sebe schová a do konce války se o něj stará. Po konci války je náhodou zastřelen ustupujícími Němci.
Norbert Fríd
• Krabice živých - autobiografický román
º prostředí koncentračního tábora Gigling
º krabice symbolizuje kartotéku, ve které jsou lístky se jmény vězňů
º inteligent, filmový režisér - Zdeněk Roubík se v táboře stane bez svého přičinění prominentním vězněm; stane se písařem. Spravuje kartotéku - vyřazuje vězně, kteří zemřeli. V táboře je ilegální činnost - tajná organizace, která chce Němcům znepříjemňovat život. Spojí se s písařem a chtějí, aby vyměňoval lístky těch, kteří zemřeli za lístky těch, co mají zemřít. Písař váhal, ale přistoupil na to
º vnitřní přerod člověka, který není angažován v člověka, který se angažuje v ilegalitě