Na tomto webu jsou pro využití reklamy používány soubory cookie. Procházením tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím
Další informace
Úvodní stránka

2. fáze národního obrození

útočná, ofenzivní, doba Jungmannova, mladší doba národního obrození

1800 - 1830

jazykověda

Josef Jungmann

se svými přáteli chtěl mít aktivní vztah k národnímu jazyku i umění, chtějí chránit minulé hodnoty.

cíl: dostat ČJ na úroveň světového jazyka povznést český jazyk

vyučoval češtinu na gymnáziích, věřil v obrodu ČJ

překladatel, jazykovědec, literární historik, organizátor kulturního života

překladová činnost:

    º Francouzština - René de Chateaubriand - Atala

    º Němčina - Goethe - Faust, Utrpení mladého Werthera

                       Schiller - Úklady a lásky, Pana Orleánská, Óda na radost

    º Angličtina - J. Milton - Ztracený ráj

                        W. Shakespeare

vědec v oblasti lingvistiky

• Slovesnost

    º učebnice gymnázií

    º první česká teorie literatury

    º skládá se ze dvou částí: teorie literatury a čítanky

• Historie literatury české

    º pokus o souhrnný obraz české literatury

    º poukazuje na bohatou minulost čechů

• Rozmlouvání o jazyku českém

    º psáno formou dialogu

    º vyjadřuje program mladší doby NO

    º formuloval tyto požadavky:

zavedení češtiny do škol a úřadů

usilovnější pěstování české literatury a navazování kulturních styků se slovanskými národy

myšlenka, že Čechem není každý obyvatel českých zemí, ale jen ti, kdo mluví česky

první vědecký časopis Krok

    º záměrem vytvořit českou encyklopedii

• Slovník česko-německý

    º pětidílný slovník

1816 - v Čechách výuka literatury (střední školy)

oblast historie

Pavel Josef Šafařík

historik, básník, Slovák, spolupracovník Palackého

• Slovanské starožitnosti

    º dějiny Slovanů do 10. století

zařadil se k zakladatelům prehistorie, částečně archeologie

podal důkaz o tom, že Slované patří k praobyvatelům Evropy - myšlenka všeslovanské vzájemnosti

František Palacký

historik, úředník - pověřen sepsáním dějin

historii přikládal největší význam pro utváření národa

pokládán za zakladatele novodobého českého dějepisectví

uvědomoval si nutnost národa znát svou minulost

• Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě

    º popisuje nejstarší dobu, vychází z kronik (kronika Kosmova) až po rok 1526 (nástup Habsburků na trůn)

    º vrchol dějin spatřuje v husitství

    º pokus o vytvoření demokratické společnosti a nastolení spravedlivých sociálních vztahů

    º velký význam pro pozdější historiky

stoupenec austroslavismu - směr, politický názor, že český národ bude v budoucnu existovat, ale jen v područí Rakouska-Uherska

1867 - dualismus = rozpad Rakouska-Uherska - distancuje se od svých předchozích názorů

věta: "Byli jsme i před Rakouskem, budeme i po něm."

Otázka rukopisů

• Rukopis královedvorský - nalezen 1817

• Rukopis zelenohorský - nalezen 1818

zasazeny do 13. stol., některé až do doby mýtické

měli dokázat, že Češi mají bohatou minulost - docházelo k přehnanému vlastenectví - idealizování českých dějin

uměle vytvořené památky

měli posilovat národní sebevědomí

obsahovaly lyrické a lyrickoepické básně - Báseň o Libušině soudu

až v 80. letech 19. století podány důkazy o padělání

    º Gebauer, Masaryk, Góll, Hostinský podrobili rukopisy jazykovému, historickému a literárně historickému rozboru

    º v královédvorském některé básně psané jakoby v návaznosti na ruské byliny

    º výsledkem rozboru inkoustu podán definitivní důkaz

psáno berlínskou tuží (vyráběla se až v 19. století)

padělatelé

    º Josef Hořčička (malíř)

    º Josef Linda

    º Václav Hanka - knihovník a archivář Národního muzea v Praze

rukopisy inspirovaly spoustu dalších umělců

    º Mánes, M. Aleš - malíři, B. Smetana - skladatel

myšlenka všeslovanské vzájemnosti

vědomí, že malý český národ není ve svém zápase o svobodu osamocen, že patří k velké rodině Slovanských národů

řadíme sem: P. J. Šafařík, F. Palacký, J. Kolár, F. L. Čelakovský

Jan Kollár

původem Slovák, měl se stát knězem

v Duryňsku se seznámil s dcerou německého kněze s Wilhelminou Schmidtovou

v Jeně se seznamuje s místy původně osídlenými Slovany a inspiroval se zde k napsání díla

• Slávy dcera

    º psáno o Wilhelmině

    º původně 150 znělek ve 3 oddílech - nazvány posle významných evropských řek: Sála, Dunaj, Labe - verše zde uvedené měly revoluční předzpěv psaný časomírou

    º velmi dlouho pracoval a rozšiřoval

    º v konečné podobě 615 znělek a další oddíly (Rýn, Vltava, Léthé, Acheron)

    º v tomto díle vystupuje básník, kterého doprovází poslovanštělý bůžek Mílek (bůh lásky Amorek). Dále také Wilhelmina - idealizovaná milenka,vtělesňuje ji do představy budoucnosti Slovanů

    º velký vlastenec, vyzívá lid k účasti na vlasteneckém hnutí - budování země

                       "Pracuj každý s chutí usilovnou,

                       na národu roli dědičné.

                       Jenom vůli mějme všichni rovnou."

    º snaží se dokázat, že Slovany čeká velká budoucnost

                       Co z nás Slávů bude o sto roků?

                       Co že bude z celé Evropy?

                       Slávský život na vzor potopy.

                       Rozšíří svých všudy meze kroků."

    º proč napsal: aby se semknul národ

    º myšlenka: dějiny tvoří všichni lidé

• O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slávskými

    º kulturní program pro sbližování slovanských národů

    º teoretické dílo

František Ladislav Čelakovský

sběratel lidové slovesnosti všech slovanských národů v originále

• Slovanské národní písně

• Mudrosloví národa slovanského v příslovích - sborník

    º myšlenka ohlasové poezie (tvorba) - při studiu lidových písní došel k názoru, že tyto písně obsahují natolik moudré myšlenky a jsou tak umělecky navýši, že je možno jimi obohatit umělou tvorbu

měl v úmyslu vytvořit ohlasovou tvorbu všech slovanských národů - vytvořil pouze Českou a Ruskou

• Ohlasy písní ruských

    º k Rusku vzhlížel s úctou

    º často vycházel z ruských bylin (bájí) - postava bohatýr (Ilja Volžanin, Ilja Muromec)

    º často píše o bojích (Rusů s Tatary a Turky), např: Bohatýr Muromec

    º některé postavy sám vytvořil

• Ohlasy písní českých

    º psány o 10 let později

    º česká lidová poezie nezná žádné hrdinské písně

    º ráz satirický, vyjadřují odpor proti pánům, jinotajné písně

    º snaha typizovat jednotlivé hrdiny (jeden člověk má rysy celého kolektivu - způsob literárního zobrazení jedince)

    º Toman a lesní pana

        lidová balada

TOPlist

© 2006-2016 admin

Info

Určeno pouze pro osobní a studijní použití. Jiná publikace je bez předchozího písemného souhlasu zakázána.