Na tomto webu jsou pro využití reklamy používány soubory cookie. Procházením tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím
Další informace
Úvodní stránka

13. století

gotický sloh

období rozvinutého feudalismu, dochází k rychlému rozvoji měst a ke kolonizaci pohraničí Němci

národnostní rozpory, šlechta bojuje proti měšťanstvu

1306 po vymření Přemyslovců dochází ke změnám postavení české šlechty

literatura vzniká v klášterech - Zbraslavský klášter u Prahy, klášter sv. Jiří na Hradčanech - dnes bazilika

světská tematika - proces laicizace (zesvětštění - viz. Alexandreida) a demokratizace (zlidovění - autor pochází z lidu)

Jazyky

latina (duchovenstvo)

čeština (šlechta)

němčina (část šlechty, měšťané)

literatura psaná i ve francouzštině

Rozdělení literatury

Duchovní lyrika - modlitby

    º Kunhutina modlitba

    º Buoh všemohúcí

Duchovní epika

    º Apokryf o Jidášovi

              nemluvně Jidáš byl v košíku poslán po vodě do jiných krajin - doplul k ostrovu Iškariot, kde ho vyzvedla královna a vychovala ho. V dospělosti mu oznámila, že není jejím synem a on tak zabije královnina prvorozeného syna. Začne pracovat u Piláta (římského prokurátora) a nevědomky zabije vlastního otce a jeho ženu si vezme za manželku (incest). Pro odpuštění jde za Kristem - zradí ho za 30 stříbrných a poté se oběsí na Olši

Světská epika

    º Alexandreida (Alexandrej)

              rozsáhlá výpravná báseň o Makedonském králi Alexandru Velikém je zde zobrazen jako ideál feudálního panovníka - v mnohém připomíná Přemyslovce dílo vzniklo po roce 1306, po nástupu Lucemburků osmislabičný verš, psaná staročesky, verze není úplně původní dvě verze: latinská a německá báseň vyznívá jako obraz marné cesty za mocí a světovládou není dochovaná celá, asi je 1/3 - zhruba 3000 veršů

    º Dalimilova kronika (Kronika tzv. Dalimila)

              veršovaná, psaná česky

              napsána po roce 1306 jako manifest na nástup Lucemburků na český trůn → Lucemburkové byli vítáni Dalimilem

              Dalimil Mezeříčský - kanovník Staroboleslavského kostela

              o jeho autorství se dovídáme až z další kroniky - autorem Václav Hájek z Libočan (16.stol)

              líčí české dějiny od jejich počátku a včleňuje je do dějin světových, kronika končí rokem 1314

              vlastenectví (pověst O Oldřichovi a Boženě - Peruc - místo seznámení)

              zobrazuje horu Říp, Stadice u Ústí, Postoloprty, ...

Světská lyrika - milostné písně

    º Kudy já sem chodila

    º Byla ti sem v sádku

lyrika = uvažování (filosofie), vyjádření citů

epika = dílo má děj, příběh

apokryf = utajovaná kniha

Karel IV. (1346 - 1378)

král český a císař římský

za jeho vlády se Praha stala centrem života Evropy (hospodářského i politického)

1344 - Pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství - Čechy spadaly pod Německo

Univerzita Karlova (1348)

katedrála sv. Víta (dostavena roku 1929)

Karlův most (sochy - Braun, Prokop)

hrad Karlštejn

Nové Město Pražské

měl literární ambice

• Vita Caroli

    º autobiografické dílo (vlastní životopis)

    º chtěl ukázat svým nástupcům tzv. knížecí zrcadlo jak vládnout

    º charakter moralizujícího kázání, popisuje své dětství, mládí

    º kniha obsahuje 20 kapitol - nestejnoměrně dlouhé

    º 1. až 14. kapitola je napsána v ichformě a zbytek v erformě

    º hlásí se ke svým Přemyslovským předkům (otec Jan Lucemburský, ale jeho matka Eliška přemyslovna)

Legenda o sv. Václavovi

    º napsal ji v latině a Václava zde vylíčil jako svůj vzor

    _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _         _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _         _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Legenda o sv. Kateřině

pojednává o královské dceři, která přijme křesťanství, zasnoubí se Kristu a v učené disputaci získá padesát pohanských mistrů pro křesťanství. Po časezíská i císařovnu, což je pádný důvod pro císaře Maxmiliána, aby ji zavřel a umučil. Stala se světicí, pro stálost víře umučena a na jejím zmučeném těle se ji objevilo šest symbolických barev:

              bílá - nevinnost

              červená - láska

              fialová - utrpení

              černá - smrt

              zelená - naděje

legenda určena vyšší společenské vrstvě, bohatá slovní zásoba

Legenda o sv. Prokopu (Vita minor)

sv. Prokop opat Sázavského kláštera

líčí život tohoto světce od narození až po jeho smrt, zdůrazňuje kladný vztah k chudým a jeho češství

po jeho smrti Sázavští mniši vypuzeni z kláštera, sv. Prokop (zemřelý) se vrátil aby vyhnal německé kněží a slovanští mniši přišli zpět, stalo se takdvakrát

legenda je určena nižší společenské vrstvě

TOPlist

© 2006-2016 admin

Info

Určeno pouze pro osobní a studijní použití. Jiná publikace je bez předchozího písemného souhlasu zakázána.