Satirická tvorba 14. století
• roste síla měšťanstva, snaha o literární tvorbu, témata jejich běžného života
• nový charakter literatury
º poprvé někdo formuluje společenské nešvary, kritika společenských nešvarů, ale není schopnost říci jak je řešit
• tvoří žáci (studenti Karlovi univerzity) - žákovská literatura - poezie
• napadají šlechtu, duchovenstvo, ale vysmívají se i sami sobě, vlastní nouzi a bídě
• makaronské verše = střídání veršů, jednou latinsky, jednou česky
Píseň veselé chudiny
Podkoní a žák
• žák s podkoním se hádají o přednost svého stavu, ale zjišťují, že oba dva se mají stejně špatně, hádka končí rvačkou, nevíme, kdo zvítězil
• nezazní zde ale kritika společnosti
Hradecký rukopis
• název podle místa nalezení - Hradec Králové, nalezen Josefem Dobrovským
• obsahuje více částí, tři z nich jsou nejznámější
• Bajka o lišce a džbánu
• Desatero kázanie božie - vykládá desatero božích přikázání a útočí na hříšníky, autor se staví na stranu vykořisťovaných
º přikázání Nepokradeš - důkaz, jak bohatí okrádají chudé, bohatí přirovnáni k trubcům, ti jsou pak vyhnáni
º přikázání Nezabiješ
• Sedm satir o řemeslnících a konšelích
º autor odsuzuje nepoctivost a nedbalou práci řemeslníků, okrádání zákazníků (ševci, řezníci, pekaři, sladovníci, lazebníci, kováři, konšelé, ...)
º pekaři šidili tak, že dávali hodně droždí do těsta, chleba se nafoukl a byly v něm bubliny, málo mouky
Smil Flaška z Pardubic
• Rada otce synovi
• Nová rada
º příběh alegorický (jinotajný) hájící feudální zřízení
º na trůn usedá nový panovník - lev, ten si jako nástupce trůnu pozve jednotlivě čtyřnožce a ptáky, aby mu poradili jak vládnout
lev - Karel IV. - některé rady opravdu užil
º rady
zajíc - utíkat z boje
medvěd - pít a hodně jíst
slavík - pěstovat hudbu a zpěv
kočka - pořídit vyzvědače a strážce
beránek - pokornost
sova - ve dne spát, v noci se bavit
pice - učit se cizím řečem
husa - nevzdalovat se od humen
svině - kochat se v šerednostech
osel - nést vesele své břímě
• tato satirická forma 14. století předznamenala nástup doby Husitské
Mastičkář
• drama, součástí Velikonoční hry O třech Mariích, Velikonoční hra
• Mastičkář zachycuje výjev ze středověkého trhu, zesměšňuje prodavače hojivých mastí
• nejgrotesknější scéna - mastičkář provede zázrak a vzkřísí z mrtvých Abrahámova syna Izáka a to tím, že mu nalije kvasnice na zadek
• obřadní hra
• kvůli groteskním scénám byla vykázána ven z kostelů do venkovského prostředí