ÚSTNÍ LIDOVÁ SLOVESNOST, VÝVOJ BALADY, BALADICKÁ EPIKA
slovesná díla, která vznikala mezi venkovským a částečně městským obyvatelstvem
• tvůrci jsou jedinci → výtvory šířeny anonymně
• lidé pracovali bezděčně (bez cíle)
• základem → díla nebyla zafixována (zapsána)
• děj se pravděpodobně měnil
slovesné umění, které není zafixováno → hlavním prostředkem je slovo
znaky:
• variabilita (proměnlivost)
• orální podání (ústní)
• kolektivnost (autoři z lidu - díla určena kolektivu)
• anonymita autora
rozvoj ústní lidové slovesnosti:
• téměř v každém národu
• šíření - znalost písma nebyla, nebo byla omezena
druhy ÚLS:
• próza
• poezie (lyrika, epika)
• drama
hlavní žánry:
• písně (milostné, vojenské, svatební, pohřební, ukolébavky, duchovní, pracovní písně)
• pohádky
• pověsti, průpovědi, hádanky, anekdoty, loutkové hry, přísloví, ...
témata:
• každodenní život vztah člověka k práci, jeho starosti
• fantastické látky
vznik ÚLS:
• v dobách neutěšených český národ utlačován
• "doba temna" (Pobělohorská) písně (sociální motivy - rozpor mezi sedláky a pány)
návaznost na ÚLS:
v době NO → Erben, Němcová, Čelakovský (sběratelství), Kubín, Kubátová
a) Pohádky
• sebevědomí prostého člověka (př. Hloupý Honza)
• čerti (parodie na bohaté lidi - komická postava), víly, čarodějnice, vodníci
• krédo: "Dobro zvítězí nad zlem"
• magická čísla 3,7,9 (př. Za sedmero řekami, ...); číslo 3 = triáda (tři dcery, tři přání, ...)
• princip gradace (stupňování)
• úvodní a závěrečná formule, pohádky nejsou místně určeny, ani časově
• výrazně dějové, dramatické - důraz na napětí
b) Pověsti
• lid se jimi utěšoval výhledem do budoucna, proroctví
• pověst O Blanických rytířích; O Žižkovi; O králi Ječmínkovi; ...
• vážou se k určitému místu, k osobám
c) Písně
• zachovaly se od konce 17. století
• obraz rozporu mezi sedláky a pány, těžký život nevolníka
• písně lidové, národní, zapsány až kolem 19. století s notovým záznamem