Na tomto webu jsou pro využití reklamy používány soubory cookie. Procházením tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím
Další informace
Úvodní stránka

Vývoj poezie od konce 2. světové války do současnosti

poezie velmi rychle reaguje na aktuální dění

napsat báseň je možno kdykoli a kdekoli

vystihne životní pocit člověka i celé společnosti

autoři mohou svá sdělení zašifrovat

Poezie psaná po roce 1945

(poezie psaná po osvobození - květen 1945)

velká vlna poezie

sbírky psané za okupace

poezie psaná přímo v této době → „poezie díkůvzdání“ - holt Sovětskému svazu za osvobození

Charakteristika veršů:

psány a vnímány s patosem - určeny veřejnému přednesu

vzdán holt osvoboditelům

dokumentaristický charakter

aktuální z politického hlediska → to převládá častou nad estetickou stránkou (př. Marie Pujmanová)

snaha oslovit co nejvíce čtenářů a posluchačů

ne všichni autoři sdílejí nadšení po válce

katoličtí autoři jsou skeptičtí k vývoji našeho státu (strach, že lidé zapomněli víru a ta jim bude nahrazována materialistickou, marxistickou ideologií, a že marxismus bude doveden do extrémů)

katoličtí autoři v 50. letech → žaláře (proces Zelená internacionála)

                                             → cenzura

                                             → rok 1968 - rehabilitace

autoři pochlebují sovětskému svazu, píší pamflety na Stalina a Gottwalda (Óda na Stalina, …)

Vladimír Holan

v 30. letech pesimista

• Dík Sovětskému svazu - sbírka

• Panychida - sbírka

• Rudoarmějci - sbírka

Marie Pujmanová

• Radost i žal - sbírka

Jaroslav Seifert

• Přilba hlíny

František Hrubín

• Chléb s ocelí

• Jobova noc

    º Ach, Čechy krásné, Čechy mé!

• Hirošima

    º vše okolo svržení atomových bomb

Vilém Závada

• Povstání z mrtvých

Jan Zahradníček

katolický autor

• Stará země

• La salleta

Vítězslav Nezval

• Historický obraz

pamflet → poéma Stalin

levicově orientovaný autor

umírá v roce 1958 a proto nemohl odůvodnit své činy

• Zpěv míru - rozsáhlá báseň

    º v době studené války známá (50.- 80. léta; do Sametové revoluce)

    º básně k recitaci, burcující verše

    º poplatné době

Přehled básnických skupin 40.- 60. let 20.století

Skupina 42

vznikla v roce 1942

• Jiří Kolář, Ivan Blatný, Jan Hanč

• Josef Kainar

    º Osudy

    º Nové mýty - vrchol jeho tvorby; patří sem báseň Stříhali dohola malého chlapečka

skupina ukončila svoji činnost v roce 1948 - emigrace I. Blatného, do čela vlády se dostal K. Gottwald - není buržoazie, továrny, zakládají se jednotná zemědělská družstva

skupina RA

básníci, výtvarníci, literáti; vznikla za okupace

odlišný program - chtějí navázat na předválečnou poezii - surrealismus (výklad snů, psychoanalýza)

• Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc

skupina Ohnice

(název sbírky J. Ortena - na něj chtějí navázat)

literární skupina okolo Kamila Bednáře

    º básník, spisovatel

    º Děvčátko z Itálie - próza psaná na objednávku, lékaři z Čech uzdravují italskou dívenku z obrny

    º Pohádky za oponou - přepis libret českých i světových oper - i pro dětského čtenáře

skupina Květňáci

1955 - 1959

mladí autoři seskupení okolo časopisu Květen

program: problematika všedního dne → poezie všedního dne

básně mají racionální jádro, jsou prosté - bez patosu (připomínají proletářskou poezii)

• Miroslav Holub, Jiří Šotola - prozaik, Karel Šiktanc

schematická poezie

- autoři, kteří netvoří skupiny

psané verše jsou sestaveny podle nějakého schématu (podle závazných stanovených norem)

verše umělecky nenáročné, slabé

měly politický podtext → nebezpečná poezie (pokud byl čtenář pouze konzument, neměl vlastní názor na věc - tak mohl názory z knihy vzít na sebe a ztotožnit se s nimi)

• Ivan Skácel, Vlastimil Školaudy, Pavel Kohout

frézismus

básně, které měly oslavovat dělnickou práci - psány na objednávku

určeny pro nejširší plénum na schůzích

rétoricky zvládnutelné a s patosem

vrcholem akce Pracující do literatury (dělníci psali literaturu); umělá akce, lidem dán úkol: Soudruhu, chop se pera!

skupina Host do domu

seskupeni okolo stejnojmenného brněnského časopisu - Host do domu

60. léta → prosazování demokracie - velký význam

• Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Milan Uhde - dramatik, Milan Kundera, Josef Kainar

skupina Básníci pocitů generace 60. let

v 60. létech mají autoři umělou svobodu - dodržování individuality autora

generace autorů, kteří se distancují od 50. let

píši nejlepší díla současná, ale i velikánů poezie z předchozích let

• Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, František Hrubín

Václav Hrabě

narodil se roku 1940, umírá v roce 1965

velmi nadějný básník, za života nevydal ani jednu knihu

legendární postava generací 70.-80. let

inspiroval se v tvorbě tzv. „beatníků“ (americká generace - chtějí se odlišit - hlavně zevnějškem, často píší své zpovědi - to co cítí)

z veršů čiší pocit vzdělanosti, zpověď mladého člověka, pocit osamocení

lidé se chtějí bouřit proti všemu oficiálnímu → revolta

některé verše zhudebněny V.Mišíkem - Variace na renesanční téma

Autoři, kteří působili po 2. sv. válce

Karel Šiktanc

Karel Síz

Jana Moravcová

Petr Cincibuch

Josef Peterka

Petr Skarlant („Kdo jde po dně plovoucího jezera“ - impresionismus)

Miroslav Florián

Jan Pilař

Ivan Diviš

Ivan Wernisch

Jan Skácel

Jiří Žáček

nejznámější autor, narodil se roku 1945

dosud žije a píše

humor - používá jazyk spisovný s hovorovými až slangovými výrazy

široké spektrum publika

• Okurková sezóna - Někdo, Mahulena narkomanka

• Rýmy pro kočku a pod psa

• Papírová růže

• 99 dědečků a 1 babička

TOPlist

© 2006-2016 admin

Info

Určeno pouze pro osobní a studijní použití. Jiná publikace je bez předchozího písemného souhlasu zakázána.